V pročítání Vašich záznamů z praxí vytrvale pokračuji! Mnozí už zápočet máte, další přijdete na řadu, bez obav. Je to moc poučné čtení, doufám, že i pro Vás!

Pročež Vám sem věším další ukázky, anonymně, ale celkově máte opravdu být na co pyšní - všude je vidět velké úsilí, pečlivost, nápady, a taky pozornost vůči žákovi - vidíte, jak pracuje, jak myslí... K tomu je moc dobré, když necháváte žáky zapsat různé odpovědi a vypracovat úlohy písemně - i oni pak vidí, jak moc to zvládli. Ovšem to, že neradi píšou (někteří), se musí překonávat už od prvních ročníků. Až budete ve škole, postupně si takový kladný postoj u dětí cíleně  vypěstujete. Nejde to požadovat ve velkém naráz.

Tentokrát tu bude příprava na hodinu se zájmeny v 6. ročníku, a trojice příprav na pohádky klasické a moderní v 6. ročníku.
Stálo by za to si je přečíst a nezoufat nad tím, jestli zatím nevíme, jak dodat těm cílům a úkolům více smyslu pro žáka. Ale nebylo by dobré se spokojit s tím, že žáci budou znát druhy zájmen a spočítají a určí je v textu. Taková výuka, když je dlouhodobá,  bere (docela právem) žákům důvěru v to, že má smysl chodit do školy. Děti poslušné a nadané Vám to najevo nedají, ale zároveň pak povinná docházka plodí většinu občanů s odporem  a nedůvěrou k učení!

Tak první z ukázek:

Zájmena v 6. ročníku

Příprava na hodinu

Třída: 6. třída

Téma: Zájmena (úvodní hodina)

Cíl: Žáci umí vymezit zájmena jako slovní druh. Vědí, že existují druhy zájmen a umí jednotlivá zájmena přiřadit ke správnému druhu. OHs: Možná byste si taky měla zkusit více promyslit, co vlastně to žák umí, když jednak rozpozná, že slůvko v textu je zájmenem: pozná ho, protože už ho viděl a bylo označeno jako zájmeno? Jistě jste na praxi prostě dostala úkol odučit zájmena, to je OK, nebudete paní učitelce předělávat výuku. Ale sama pro sebe byste si měla reflektovat (dole), více o svém porozumění výuce!

Znát názvy druhů zájmen a umět v textu přiřadit použitá zájmena do těchto druhů, to by bylo na úrovni vybavení z paměti. Vy si taky vybavíte z paměti, pamatujete si ze seminářů, že škola učí všechen jako zájmeno, ale učila jste se, že ve skutečnosti je to označení kvantity, a pamatujete si, že škola to učí jako neurčité, ale ve skutečnosti je to docela totální, určité – všechno je prostě úplně všechno, nic nezůstává neurčeno, a je to kvantum, které jen díky té úplnosti může samozřejmě zastupovat pojmenování všech prvků té množiny "všechno". To si vy pamatujete, viďte. Otázka, je jestli byste to uměla vysvětlovat. A ještě těžší by bylo říct, proč si to máte pamatovat – kdy tento fakt, že všechen je zájmenem/číslovkou, nějak ovlivňuje vaše vyjadřování nebo vaše porozumění cizímu textu.

Ale žák by možná měl aspoň ty případy znalosti o druzích zájmen a jejich názvech umět nějak vztáhnout k tomu, jak pořádně mluvit a psát a dobře rozumět. Aby se žáci naučili mluvit jako lidé namísto "Já jsem tam přišel, na to to, jak tam ty tyhlencty jako tento, co se na to musí vždycky to, a úplně jsem z toho byl to, že jako já neto, a voni na ně, že teda jako musí s těma jejichma těma, a voni zase že nemusí, a von na tou kouká a to, hned od nich tento..."

Pomůcky: Pracovní list

Průběh hodiny:

Přivítání, zápis do třídnice, uvedení do tématu, seznámení se strukturou dnešní hodiny. (5 min)

Práce s učebnicí (5 min)

S. 41/ Fraus. Společně se podíváme do tabulky na druhy zájmen. Nechám děti si tabulku přečíst (látka není nová, žáci již znají druhy zájmen z prvního stupně). Zeptám se, zda je někomu něco nejasné (např. zařazení některého zájemene k určitému druhu).

Pozn. Dovolíme žákům nechat si otevřené učebnice s tabulkou v průběhu celého procvičování (tedy do doby, než se bude psát testík na druhy zájmen).

Práce s pracovním listem (30 min)

Žákům rozdám pracovní list, který si mohou ponechat. Každý list obsahuje 4 písňové texty (Nohavica: Ahoj, slunko; Voskovec a Werich: Ten dělá to a ten zas tohle; Spirituál kvintet: Starý příběh; Nedvěd: Valčíček). Vaším úkolem bude vyhledat v textech zájmena, podtrhat je a určit jejich druh. Než ale začnete podtrhávat, pustím vám jednotlivé písničky. Během doby, kdy budete poslouchat, se pokusíte v duchu spočítat, kolik daná písnička obsahuje zájmen. Nadpisy se nepočítají. Číslo si poznamenáte vedle nadpisu. Pak se pustíte do podtrhávání a určování. Připomínám, že celou dobu můžete pracovat s tabulkou v učebnici- procvičujeme.

OHs: I zde byste si měla napsat, čemu je tím spočítáním zájmen v běhu písničky učíte. Viděla jste, že děti ta písnička baví – od toho jsou písničky na světě, ale proč by k písničce mělo patřit to hledání a určování zájmen? To není "na světě", to je jenom ve škole. Cvičení pro cvičení. Co by se muselo s textem vyslechnuté hezké písničky dělat, aby došlo na to, že zájmenům dobře rozumíme, nebo je dobře použijeme? Žáci jsou rodilí Češi (jinak by výuka vypadala úplně jinak...). Takže asi normálně použitým zájmenům rozumějí. Jsou nějaké případy, kdy zájmeno neukazuje dost jasně na slovo, jež zastupuje? To by stálo za luštění...

Vždy pustím jednu písničku, děti si v duchu počítají zájmena. Čísla si zapíší. Pak se pustí do samostatné práce- vyhledat v textu zájmena a podtrhat je. Zhruba po prvních pěti žácích aktivitu zastavím, kdo to nestihl, nevadí, doplní si to společně s námi. Zeptám se dětí, kolik napočítali původně zájmen. Pak je nechám spočítat reálný počet (Schválně, kdo měl nejlepší odhad?). Žáky vyvolávám postupně po verších, společně hledáme zájmena a rovnou určujeme jejich druh. Když se někdo spletl a podtrhnul např. příslovce, ihned si vysvětlíme, proč je to špatně. Stejně tak, vyskytnou-li se další nejsanosti, okamžitě na ně reagujeme, aby se děti neučily s chybami.

Posléze pustíme další písničku.

Pět minut před hodinou aktivitu zastavíme, ať jsme, kde jsme, nevadí to. Zbytek dostanou děti za domácí úkol.

Zakončení hodiny, zadání DC, reflexe, poděkování za spolupráci (5 min)

Aktivitu před koncem hodiny zastavíme s tím, že zbytek mají za domácí úkol. Zopakujeme žákům, co bylo dnešním tématem a co by si měly z dnešní hodiny odnést. Znovu se zeptáme, zda má někdo v něčem nějakou nejasnost a potřebuje něco dovysvětlit.

Domácí úkol: Zbylé písňové texty- najít a podrhta zájmena a určit jejich druh.

Reflexe: Ukázalo se, že žáci mají poměrně obsáhlé znalosti ohledně druhů zájmen, sami uměli vyjmenovat druhy a s pomocí tabulky v učebnici téměř bezchybně (ve většině) i připřadit ke správnému druhu. Jediným větším problémem se ukázalo zájmeno všechen, žáci zpočátku nedokázali určit, že všechno nebo všichni je totéž. Hodně pomohlo, že mohli pracovat s učebnicí, bylo vidět, že je to pro ně i jakási úleva, zmizel stres z toho, že „nebudou vědět“. Práce s písňopvými texty je velmi bavila, někteří se v průběhu poslechu zapomněli a místo počítání zájmen si zpívali. Byli překvapeni, kolik zájmen se může v takové písničce skrývat. Také vyžadovali, abych jim píseň pustila vícekrát, což ale nedovoloval limit hodiny. Stihli jsme 2 texty, zbylé dostali za DC.

OHs: Hodina asi ukázala, že děti tuhle školní látku prostě umějí. To vy jste ovšem nemohla předem vědět, možná by vám to měla říct paní učitelka, ale jednak tam nebyla (nemoc), a třeba to taky ještě nevěděla. Ale rozhodně by bylo lepší učit děti něčemu, co neumějí. To ony ocení.

A druhá z ukázek: o pohádkách

Tři hodiny výuky o pohádkách v 6. ročníku

Příprava na hodinu

Třída: 6. třída, 2 x 45 min

Téma: Ve světě fantazie - klasická pohádka

Cíl: Žáci dokáží vyjmenovat znaky klasické pohádky. Žáci dokáží formulovat své názory, dokáží se vyjadřovat jasně a výstižně a své názory si umí obhájit. Žáci umí pracovat ve skupině. Žáci umí z textu vytáhnout ty nejdůležitější informace.

Pomůcky: 5 archů papíru velikosti A3, izolepa, 5 fix různé barvy

Průběh hodiny:

1. hodina

Přívítání, zápis do třídnice, seznámení s tématem a průběhem hodiny (5 min)

Brainstorming (10 min)

Na tabuli napíši pojem „pohádka“. Žáci budou říkat své názory na to, co pohádka je, co s ní sovisí. Já zapíši jejich nápady na tabuli a pak provedeme společnou reflexi napsaného. Během ní se je budu snažit otázkami podněcovat k vyjadřování a formulování svých vlastních myšlenek bez pocitu strachu, že něco řeknou špatně. U každého napsaného pojmu se budu žáky snažit vést k tomu, aby sami formulovali, proč tak daný pojem patří/nepatří.

Ohs: Jako vstupní aktivita to je dobrý brainstorming.. Už hodně pohádek četli, můžou lovit z paměti, z čtenářské zkušenosti. Co myslíte, když už pracovali se znaky pohádky v 4. a 5. třídě, nedalo by se se šesťáky teď ty znaky nějak třebas vyhodnocovat – jak moc se podobají jiným žánrům? Porovnat třebas pohádku a fantazy? Vennův diagram? Aby už ty školní znalosti trošku spojovali se čtením? Vy máte práci s moderní pohádkou o dvě hodiny dál – mě by zajímalo, jestli to nebylo zbytečné jít do těch moderních tak poztdě, pokud žáci už pohádky klasické mockrát brali a už je v tomto věku ani moc nečtou...

Práce s učebnicí a zápis do sešitu (15 min)

Vzadu v učebnici (Fraus) nalistujeme literární slovník. Vyzvu žáky, aby si text nejprve sami přečetli a podtrhali v textu podle nich důležité informace vztahující se k pohádce. Po této samostatné práci je poprosím, aby se svým sousedem sdíleli své nápady a diskutovali o důležitosti vybraných informací.

Společná diskuse ve třídě, kdy se ptát, jaké informace ta která skupinka považuje za důležité a proč. Společně si zapíšeme důležité ůpoznatky o pohádkách do sešitu.

Ohs: Když už tedy máme o pojem a znaky, i své vybavení prekonceptů před ním, nemělo by se učení nějak vrátit k tomu, co jsme věděli a nevěděli původně, a co se zlepšilo teď na našem vědění o pohádkách?

Otázky s diskusí (15 min)

Pokládám žákům otázky vztahující se k tématu a posléze o nich diskutujeme, sdílíme své názory, zkušenosti. Např.:

Jaká je vaše nejoblíbenější pohádka a proč?

Jaký vidíš rozdíl mezi hranou a kreslenou pohádkou? Jaký z těch typů si ymslíš, že mají dnešní děti radši a proč?

Jaká byla poslední pohádka, kterou jsi četl/ viděl v televizi?

Četli ti rodiče/ sourozenci/ jiní příbuzní, když jsi byl malý?

Jaká je nejranější pohádka, kteoru si pamatuješ? atd.

Ohs: Opět by sem patřilo, co jsem je chtěl naučit a co se naučili. Vědí to? Víte to vy?

2. hodina

Práce ve skupinách (20 min)

Aktivitu uvedeme povídáním o tom, že ačkoli každý z nás si myslí, že zná tzv. klasické pohádky, nemusí tomu tak skutečně být a ve skutečnosti každý můžeme znát nějakou jinou variantu téže pohádky. Ohs: A bude se následující průběh opravdu toho týkat – že znají různé verze? Já to tam moc nevidím. Ale je cenné, že pracujete s textem a že oni si zkusí mluvit o konstitutivních prvích příběhů.Možná by dokonce mohli na konci si to shrnout, že vlastně to příběhy mívají vždy: prostředí, postavy, děj... To třebas básně nemusejí mít.

Po třídě rozvěsíme 5 archů velikosti A3, na nichž bude uveden vždy název jedné ze známých pohádek: Červená Karkulka, Šípková Růženka, Perníková chaloupka, Zlatovláska, Sněhurka. Záměrně je vynechána Popelka, protože s touto pohádkou se bude pracovat v následující hodině literatury.

Děti rozdělíme do pěti skupin. Každá dostane přiřazenou jednu barevnou fixu (každá skupina musí mít jinou barvu) a postaví se před jeden arch papíru.

Na tabuli napíši otázky, na které odpoví ve skupině na onen arch papíru. Budou velice důrazně upozorněni, že cokoliv tam napíší, je názor nejen skupiny, ale současně každého jednotlivce a každý by tedy měl umět zdůvodnit, proč tam co napsali (chci je vést k tomu, aby když něco vysloví/napíší, uměli si tento svůj názor obhájit a zdůvodnit a nemluvit naplano, jak se tomu často děje).

Otázky:

Kde se příběh odehrává (prostředí)?

Jaké tam vystupují postavy?

Objevují s etam nějaké nadpřirozené postavy/ předměty?

Kdo je hlavní postavou?

Jaký má charakter a vlastnosti?

Na povel žáci začnou psát. Na zodpovězení otázek dostanou zprvu cca 5 minut, ten upravím podle toho, jak rychlí budou. Až limit skončí, vymění se u archů s pohádkami (ve směru hodnových ručiček). Jejich dalším úkolem bude přečíst si, co napsala skupina před nimi. Budou- li souhlasit s napsaným, nic nedělají. Budou-li mít potřebu předchozí vyjádření zpřesnit, poupravit, ať tak učiní (proto má každá skupina svou barvu). Nebudou-li s něčím souhlasit, ať to dají do závorky a napíší svůj, podle nich správný, názor.

Časový limit se bude postupně zkracovat, protože u čtvrtého či pátého papíru už toho k doplňování moc nebude.

Reflexe práce ve skupinách (20 min)

Postupně si vezmu všechny pohádky. Budu se ptát na to, co tam jednotlivé skupiny napsaly a hlavně proč. Svá tvrzení budou muset umět vysvětlit, případně doložit příkladem z pohádky. Začne skupina, která na papír začínala psát. Budu se ptát postupně po struktuře otázek tak, jak je to napsané na tabuli. V případě, že první skupinu doplnila jiná, zeptám se, proč měli tu potřebu a v čem se odle nich nevyjádřila předchozí skupina přesně.

V diskusi musím dbát na to, abych vyvolávala vždy jiné členy skupiny, protože jak jsem řekla výše, názor skupiny je názor jednotlivce, a tedy každý by měl umět vysvětlit, co tím chtěli říci.

Na doplněních druhých skupin se nám krásně ukáže, že jedna pohádka může mít nesčetně variant, na které nemuseli ostatní vůbec pomyslet a také to, že hraná a kreslená verze téže pohádky je často diametrálně odlišná.

Ukončení hodiny, reflexe probraného, zadání DC, poděkování za spolupráci (5 min)

Domácí úkol: Na příští hodinu literatury si přineste jakoukoli knížku s fantastickou nebo dobrodružnou tematikou. (Budeme dělat Dílnu čtení).

Reflexe: Hodina byla zaměžená více na práci samotných žáků než na práci učitelovu. Třída je obecně poměrně povídavá a ráda diskutuje, takže metoda brainstorming se podařila tak, jak měla. Navíc téma pohádky je dětem blízké samo o sobě. Novinkou pro ně bylo to, že si měli sami dělat výpisky. S tím se dosud zřejmě nesetkali, poněvadž vůbec nevěděli, jako informace by měli pokládat za důležité. To je dovednost, na kterou bych se chtěla zaměřit příště důkladněji. Ve skupinách žáci pracovali s velikou vervou a elánem, se sdílením svých názorů a následnou argumentací nebyl vcelku problém. Musela jsem je neustále napomínat v tom smyslu, aby zdůvodňovali, proč si to, či ono myslí. Bylo vidět, že si sami uvědomují, že často mluví velice obecně a nikoli konkrétně. Ukázalo se, že jsou vůči sobě poměrně dost kritičtí, měli tendence opravovat i správné věci, jen pro ten pocit, že někoho mohli opravit. Tyto zbytečné opravy jsme si vysvětlili v rámci diskuse.

Ohs: Nezapomeňte, že to, co se považuje za důležité, má taky verze – podle čtenáře, podle učitele! Jedna důležitost pramení z těch konstitutivních prvků žánru, ale jiná důležitost, a taky se jmenuje "důležitost", pramení z čtenářova čtení! Které obsahy nebo formy ho oslovily jako důležité vzhledem k jeho zážitku, zkušenosti, zájmu.

Napadne vás, jaký pracovní list žákům dát, aby jim pomohl nezapomenout na odůvodnění jejich tvrzení, když ještě neumějí odůvodňovat, nebo na to zapomínají?

Příprava na hodinu

Třída: 6. třída, 2 x 45 min

Téma: Ve světě fantazie - moderní (autorská) pohádka

Cíl: Žáci umí říci znaky moderní (autorské) pohádky. Ví, jak se liší moderní pohádka od pohádky klasické. Žáci znají autory českých moderních pohádek a jejich díla, dokáží převyprávět obsah těchto děl (komunikační dovednosti). Žáci dokáží z předchozích poznatků vysuzovat.

Ohs: Mohl by v takové hodině být taky cíl estetický? Že by měli zážitek z četby a ten reflektovali? Např. ta pohádka O lakomé Barce je vtipná, krásná i poučná.

Mohlo by dětem připadat nadbytečné - převyprávět pohádku, kteoru právě shlédli/vyslechli? To mají dělat kvůli kontrole, nebo proto, že učitelka si vytkla cíl "komuniační dovednosti"? Zkuste si ten cíl přeložit do řeči žáka, jako odpověď na jeho otázku "A co jako mám umět paní učitelko? A jak to mám udělat?"

Bylo by možné si dát jako cíl to, aby nejen vyjmenovali rozídly ve znacích pohádek, ale aby si i ujasnili, co s nimi dělá jeden žánr, a co ten druhý? V pohádce se noříme do světa představ docela fakntaskního světa, jkao by historického, s kouzly, kterým nevěříme jinde než v pohádce, a těší nás to proto, že nám to četli v postýlce, a taky proto, že toužíme, aby dobro nebo um vítězily. Ale moderní, autorská pohádka – např. Čapkova, nebo Werichova nám dává něco jiného. Co? …..........

Pomůcky: 4 ukázky autorských pohádek

Průběh hodiny:

Přívítání, zápis do třídnice, seznámení s tématem a průběhem hodiny (5 min)

Ukázky pohádek (cca 40 min)

Pustíme postupně následující pohádky českách autorů:

Vančura, Vladislav: Kubula a Kuba Kubikula

Čapek, Karel: Pošťácká pohádka

Lada, Josef: Kocour Mikeš

Werich, Jan: Lakomá Barka

Kromě autora a názvu neříkáme nic dalšího. Pokud přesáhneme přes přestávku, video zastavíme a budeme pokračovat posléze. Nevadí to ničemu.

Vysuzování (10 min)- práce ve dvojicích

Na základě shlédnutých pohádek a předchozích věnovaných klasické pohádce se žáci pokusí sami přijít na to, jaké jsou znaky moderní pohádky a v čem se případně liší od té klasické. Pracují ve dvojicích (se sousedem v lavici). Své postřehy si píší do sešitů. Potom společně diskutujeme o návrzích. Učitel návrhy koriguje, vysvětluje, správné postřehy zapisuje na tabuli- později z nich budou výpisky do sešitu.

Zápis teorie do sešitu (5 min)

Včetně zahraničních autorů a pohádek.

Tvorba vlastní autorské pohádky (25 min)

Žáci obdrží papíry, na které se pokusí vytvořit svou vlastní autorskou pohádku. Mohou se inspirovat tím, co viděli, nebo klasickými pohádkami, se kterými jsme pracovali dříve. Rozsah libovolný, ale měli by se pokusit alespoň o jednu A5. Práce si od žáků vyberu, přečtu, sovně ohodnotím a v příští hodině si ty nejzajímavější přečteme společně.

Ukončení hodiny, reflexe probraného, poděkování za spolupráci (5 min)

Domácí úkol: Nebude zadán.

Reflexe:

Hodina je velice bavila, především sledování pohádek. Mnozí se rozpomněli na „dětská“ léta, například při sledování Kubuly a Kuby Kubikuly. Třída ráda diskutuje a sdílí názory, takže nebyl problém dobrat se k tomu, jaké znaky má autorská pohádka. Ani s psaním textů nemají problémy, oplývají někdy až příliš bujnou fantazií, což se promítlo do pohádek. Jejich vlastní tvorba byla pro mě i zpětnou vazbou v tom, zda jsem látku dostatečně a jasně vyložila, a pochopili-li děti, jaké že má mít znaky.

OHs: Zadat napsání autorské pohádky na 25 minut, to je velmi náročné. Vy byste napsala nějaký slušný text pohádkově moderní za 25 minut? Máte ho? Rád si ho přečtu. Vždycky je dobré, když si učitel sám úlohy předem splní, čas změří a násobí dvěma, a taky když si ujasní, jakou kvalitu dostal od sebe sama, a co lze čekat od dětí. Výtvor by je měl těšit, tedy mít kvalitu, kterou oni uznají i bez přimhouřeného oka.